Ezr 9 | CzeCSP | STEP | Když toto skončilo, přistoupila ke mně knížata se slovy: Izraelský lid, kněží a lévité se neoddělili od národů země ⌈a od jejich⌉ ohavností, totiž od Kenaanců, Chetejců, Perizejců, Jebúsejců, Amónců, Moábců, Egypťanů a Emorejců.

Ezra 9

Ezdrášova modlitba a boj za očistu

1 Když toto skončilo, přistoupila ke mně knížata se ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}slovy: Izraelský lid, kněží a lévité se neoddělili ^▼▼6,21 od ^{▼▼Pozn. 89 v tabulce na str. 1499}národů ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}země ⌈a od jejich⌉ ^{▼▼h.: podle j. ohavností / jejichž ohavnosti jsou podobné jako ohavnosti K.} ohavností, totiž od ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Kenaanců, ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Chetejců, ^{▼▼Gn 15,20n; Dt 20,17n} ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Perizejců, ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Jebúsejců, ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Amónců, ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Moábců, ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Egypťanů a ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}Emorejců. 2 Neboť si brali jejich ^{▼▼h.: z jejich …} dcery pro sebe a pro své syny a vmísili svaté símě ^{▼▼Iz 6,13} mezi ^{▼▼Pozn. 89 v tabulce na str. 1499}národy ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}země. Ruka ^{▼▼n : Příklad} knížat a správců byla v této věrolomnosti ^{▼▼10,6; 1Pa 9,1} první.

3 Když jsem ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}to uslyšel, roztrhl ^{▼▼Gn 37,29; Jb 1,20} jsem své roucho a svůj plášť, rval ^{▼▼Neh 13,25} jsem si vlasy z ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}hlavy a ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}vousy a seděl jsem zděšen. 4 Shromáždili se ke mně všichni, kdo se třásli ^{▼▼Iz 66,2.5} před slovy Boha Izraele kvůli věrolomnosti ^{▼▼1Pa 9,1; 2Pa 36,14; Da 9,7} vyhnanců. Ale já jsem ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}seděl zděšen až do večerní přídavné oběti. ^{▼▼2Kr 16,15; Da 9,21} 5 V čase večerní přídavné oběti jsem vstal ze svého ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}pokoření a s roztrženým ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}rouchem a ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}pláštěm jsem klesl na ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}kolena a vztáhl ^{▼▼1Kr 8,22; Jb 11,13} jsem ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}dlaně k Hospodinu, svému Bohu. 6 Řekl jsem: Můj Bože, stydím ^{▼▼::Jr 6,15; 31,19; Ez 36,32} se a hanbím se pozvednout svou tvář k tobě, můj Bože, protože naše viny ^{▼▼Iz 59,12} ⌈nám přerostly přes hlavu⌉ ^{▼▼h.: se rozmnožily výše než hlava; Ž 38,5} a naše provinění ^{▼▼2Pa 28,10; 33,23; Ž 69,6} vzrostlo až k nebesům. ^{▼▼2Pa 28,9; Zj 18,5} 7 Ode dnů svých otců ^{▼▼Ž 106,6} až dodnes jsme vězeli ve velkém provinění a pro své viny jsme byli vydáni my, naši králové i ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}kněží do ruky králů země, pod meč, do zajetí, jako kořist a k veřejnému ^{▼▼h.: tváří} zahanbení, jak je tomu až dodnes. 8 A nyní se nám na malou chvíli ^{▼▼Iz 26,20} ^{▼▼Pozn. 64 v tabulce na str. 1499}dostalo smilování od Hospodina, našeho Boha; zanechal nám ty, kteří vyvázli, ^{▼▼2Kr 19,30} a dal nám kolík ^{▼▼tj. pevné / bezpečné místo; srv. Iz 22,23; 54,2} na svém svatém místě. Náš Bůh dal světlo našim očím ^{▼▼Ž 19,9; Př 29,13} a dal nám trochu obživnout v našem otroctví. 9 Vždyť jsme otroky, ale náš Bůh nás v našem otroctví neopustil a ⌈získal nám přízeň ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}u perských králů,⌉ ^{▼▼h.: roztáhl nad námi milosrdenství před p. k.; 7,28} dal nám obživnout, abychom obnovili dům svého Boha a postavili ho ⌈z jeho trosek,⌉ ^{▼▼h.: jeho trosky; Jr 25,11; 27,17} a dal nám zeď ^{▼▼n : ochranu; Za 2,5; ::Ž 80,13; Mi 7,11} v Judsku i v Jeruzalémě.

10 A nyní, co můžeme říct po tomto? Vždyť jsme opustili tvé příkazy, 11 které jsi dal ^{▼▼h.: přikázal; Lv 27,34; Sd 3,4} ^{▼▼Pozn. 68 v tabulce na str. 1499}prostřednictvím svých otroků proroků, když jsi ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}řekl: Země, kterou ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}jdete obsadit, je země poskvrněná ^{▼▼h.: nečistoty} nečistotou ^{▼▼Lv 15,26; Ez 36,17} ^{▼▼Pozn. 89 v tabulce na str. 1499}národů ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}země, jejich ohavnostmi, ^{▼▼Dt 18,9; 1Kr 14,24} kterými ji ve své nečistotě naplnily od jednoho konce na druhý. ^{▼▼2Kr 21,16p} 12 Proto nedávejte své dcery jejich synům a jejich dcery neberte pro své syny. ^{▼▼Dt 7,3} ^{▼▼Pozn. 60 v tabulce na str. 1499}Neusilujete nikdy ^{▼▼h.: navěky} o jejich pokoj a dobro, ^{▼▼Dt 23,7} abyste byli silní ^{▼▼Dt 11,8; Iz 35,4} a jedli dobré věci ^{▼▼Iz 1,19; Jr 2,9} země a navěky ji podrobili pro své syny. 13 Po tom všem, co na nás přišlo pro naše zlé skutky a pro naše velké provinění -- třebaže ty, náš Bože, jsi nás ušetřil, trestal jsi nás méně, nežli naše viny zasloužily a dal jsi nám ty, kteří takto vyvázli -- 14 cožpak budeme ^{▼▼Pozn. 99 v tabulce na str. 1499}znovu porušovat tvé příkazy a spřízňovat se s těmito ohavnými ^{▼▼Pozn. 89 v tabulce na str. 1499}národy? Což se na nás nebudeš hněvat tak, že budeme vyhubeni, ^{▼▼Ex 32,12; Dt 28,21} bez ostatku ^{▼▼2Kr 19,31; 21,14} a bez těch, kteří by vyvázli? 15 Hospodine, Bože Izraele, jsi spravedlivý, ^{▼▼Neh 9,33} že nám zůstali ti, kteří vyvázli, jak je tomu dnes. Hle, jsme ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před tebou se svým proviněním, ačkoliv kvůli tomu nemůže ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před tebou nikdo obstát. ^{▼▼1S 6,20}